Diskografie umělce

Mirka Křivánková

Křivánková, Miroslava (Mirka),zpěvačka a skladatelka, narozena 26. 1. 1954, Brno.

Po skončení učebního oboru v oděvnictví byla od roku 1973 posluchačkou Střední průmyslové školy umělecko-průmyslové, kde v oboru propagační grafika maturovala v roce 1978. V letech 1961–62 zpívala v brněnském Lýskově dětském sboru. Od roku 1963 do 1967 studovala klavírní hru a současně hrála jako samouk na kytaru. Od roku 1968 interpretovala veřejně folkové písně, jež sama komponovala na vlastní texty. Ovlivněna jazzrockem spolupracovala od roku 1974 se skupinou C.H.A.S.A. Vystoupila pak na hudebních festivalech na Moravě (Český Těšín) i v Čechách (Slaný). Zúčastnila se I. Pražských jazzových dnů, kde rovněž vystupovala v Jazzrockové dílně, mimo jiné také s Jiřím Stivínem. Po gramofonovém debutu Jazzrocková » zobrazit více

dílna, jímž dosáhla mimořádného úspěchu doma i v zahraničí, natočila první snímky pro Československý rozhlas a Československou televizi pořízené se skupinou C.H.A.S.A. V roce 1975 hostovala na koncertech s Jiřím Stivínem a Rudolfem Daškem, později také se slovenským klavíristou Gabrielem Jonášem a v letech 1975–76 rovněž s formací Jazz Q Martina Kratochvíla,s nímž také natáčela hudbu k filmům. V roce 1977 spolupracovala s jazzovým kytaristou Milanem Kašubou a dalšími jazzmany v Brně v triu Mirka plus Duo Brno, s nímž později působil také houslista Jan Beránek; skupina nesla název Ornis. Spolupracovala rovněž s Gera Bandem Michala Gery, s Amatérským sdružením profesionálních muzikantů Jana Spáleného, se Swing Sextetem, s Česko-polským big bandem, dále se skupinami Pražský bigband a Kvartet Milana Svobody, Tlön, Via-Jazz, Jazz Sanatorium Luďka Hulana, Jazz Nova, Ad libitum, Orfeus, Psí vojáci, Impuls, Framus Five Michala Prokopa, Pražský výběr Michala Kocába, Urfaust, Orchestr Gustava Broma a další. Křivánková ovládla široký jazzový repertoár (mimo jiné skladby Paula Desmonda, Mojmíra Bártka, Oldřicha Blahy, Emila Viklického a dalších). Několik snímků Křivánkové pro televizní Studio M a pro brněnský rozhlas vydalo na deskách formátu EP vydavatelství Panton. V letech 1980–82 znovu spolupracovala s Jiřím Stivínem a hráčem na bicí nástroje Alanem Vitoušem; tehdy vzniklo LP Zrcadlení, vydané roku 1983 v Supraphonu. V té době spolupracovala Křivánková s kytaristou Zdeňkem Dvořákem; v roce 1984 vystupovala s Novým pražským bigbandem Milana Svobody, 1985 s klavíristou Emilem Viklickým. Ve druhé polovině sedmdesátých let a v letech osmdesátých se Křivánková zúčastnila několika významných hudebních festivalů (mimo jiné Pražské jazzové dny, Jazz P, International Jazz Festival Prague, Kroměřížské jazzové dny, Bratislavské jazzové dny). Mimořádných úspěchů dosáhla Křivánková na Janou Koubkovou inspirovaných setkáních Vokalíza (1981 a 1985 zde získala první cenu, 1982 cenu za skladbu). Vystupovala v zahraničí (mimo jiné v Lublinu 1977, v Leverkusenu 1983, v Zamości v Polsku 1985, dále v Maďarsku a v obou tehdejších německých státech). Zpívala rovněž ve filmech Evo, vdej se, Hřiště a Pomerančový kluk,účinkovala ve Státním divadle v Brně v inscenaci Ivanov,v pražském Činoherním klubu ve hře Marianiny rozmary,v Divadle Františka Xavera Šaldy v Liberci ve hře Médea.

V osmdesátých letech byla právem pokládána nejen u nás, ale i v zahraničí za jednu z předních jazzových zpěvaček. Ze zdravotních důvodů již od roku 1995, kdy účinkovala na slavnostním koncertu ke dvacátému výročí vzniku Pražského bigbandu Milana Svobody, vystupuje jen příležitostně.