Krausberry

přibyly další v Praze i venku a všelijaký festivaly. Občas jsme se hádali, občas někdo odešel, někdo jinej přišel, ale furt to byla příjemná zábava.

Pak přišel převrat a já jsem měl pocit, že se má chodit na Stouny a Pink Floyd a Jethro Tull a tak. A že český kapely nihoho nemůžou zajímat. No a tak jsme v roce 91 přestali hrát. Teda vlastně jen já. Kluci se rozprchli do jinejch kapel. Občas jsme se někde potkali, kluci mi řekli jak a kde hrajou a já jim jak pracuju. Jednou jsem vezl Šmardu (Richarda Dvořáka) do Bunkru odkud jel někam se Žlutým psem a tak mi to přišlo líto, že já nejezdím nikam. No a tak jsem pány zase obvolal, dali jsme zkoušku, to bylo myslím v roce 95 a zase to začalo. Vůbec mi nedošlo, jakou jsem měl kliku, že to lidi pořád chodili poslouchat. Až při pokusech jinejch muzikantů o comeback jsem si to uvědomil. Dostali jsme nabídku natočit CD. Pojmenovali jsme ho Na větvi podle titulního kusu. Pak jsme natočili ještě další a další. Občas se hádáme, občas někdo odejde, někdo jinej přijde, ale furt je to příjemná zábava.