Recenze na album

Upřímně, po prvním poslechu se mi novinkové album kapely Koa nazvané Dobře nám moc nelíbilo. Řada písniček mi přišla trochu unylá, bez energie, unavená. Protože jsem však přesvědčen, že pánové Bihári, Raba, Khaouaj a Caller jsou muzikanty od pána boha, nedalo mi to a dal jsem jim ještě jednu „šanci“. A vyplatilo se, na novince jsou písničky, které rozkvétají až při opakovaných posleších.
Poetika dnešní skupiny už je trochu jinde než v časech Zuzany Navarové. Ta je ještě zastoupena dvěma písněmi, a i když reggae Mladá Boleslav i hravá skladba Hrajou smyčce patří k vrcholům desky a příjemně ji oživují, Koa už dělá jinou muziku. Střídmější, sevřenější, nenápadnější.
Opravdu podzimní náladu vykreslí úvodní Podzimní, melancholická, posmutnělá skladba ve středním tempu. Živější Dívka bledá směřuje k jemnému blues, více než pětiminutovému Malému princi dává Biháriho něžný a zároveň procítěný zpěv silně emotivní náboj.
Kromě Navarové skladeb představují další vrcholy více než hodinové nahrávky veselá, až rozjívená country vypalovačka Oblázky, naléhavý, na klavíru vystavěný Dobyvatel Slunce, křehká, sugestivní Jabloň nebo pseudofolklórní vyznání O smuteční vrbě.
Bihári, Raba, Khaouaj a Caller jsou výjimeční interpreti, své kytary, piana, bicí, akordeon, kontrabas nebo perkuse ovládají dokonale. Navíc hrají velice citlivě, jemně a plně se podřizují náladě jednotlivých skladeb. Zpěvu se také věnují všichni, každý má jinou barvu hlasu či rozsah, přesto se k sobě hodí. Navíc neznají jazykové bariéry, zpívají v češtině, slovenštině, španělštině, francouzštině, turečtině, angličtině i romštině a přirozeně přecházejí z jednoho jazyka do druhého.
Skladatelsky se na albu podílela celá čtveřice muzikantů a jejich hudba, trpící, bohužel, určitou nevyrovnaností, se pohybuje od latiny přes funky, reggae, world music a folk až k jazzu. I o poetické texty se podělili všichni a oproti hudbě jsou mnohem přesvědčivější.
Stavějí na upřímnosti a přesném navození srozumitelných pocitů. „Zelený čaj si popíjaš, vonku je máj, a ty počúvaš.“ Zachycují lásku, sny, sílu přírody, pocity odcizení ve velkém městě nebo samotu. „Sedíš opodál a v ruce sklenku vína máš, není, kdo by se tě ptal, jak se máš.“ Obrazné a přitom velice výstižné.
Nové album Dobře nám vyžaduje trochu trpělivosti a zklidnění mysli. Éra přímého vlivu Zuzany Navarové končí (její písně naštěstí ne) a teprve teď se ukáže, jak si bude Koa stát na vlastních nohou.

Hodnocení: 3 hvězdičky – vykročení k samostatnosti

Karel Souček

www.golias.cz