Recenze na album

Loučí se Koa starých časů definitivně? Druhé, nebo šesté album skupiny Koa? Záleží na úhlu pohledu - z jedné strany doba s Navarovou, z té druhé doba po Navarové. Nejlepší bude, když se čím dál tím dále budete koukat na Koa jako na zbrusu novou kapelu. Deskou "Dobře nám" se novým obzorům přiblížili a starým břehům zase o kus vzdálili. Ozvěny Zuzany Navarové se na desce "Dobře nám" ozývají ve dvou písních, nemusíte se ani podívat na přebal, abyste s jistotou poznali její autorský styl v "Hrajou smyčce". Zaslechnout ji v písni "Mladá Boleslav" tak snadné není - napadá mě i otázka, jestli její původní záměr s tímto dílkem nesměřoval jinam než do reggae rybníčku, kam ji kapela nakonec ponořila. Pískání, střídání jazyků a Radůza album jednoznačně oživí. Vydařené poslední kousky, které jsme od Navarové prostřednictvím Koa dostali. Zbytek současného alba i budoucí tvorby bude spadat výhradně pod režii momentálního složení kapely. A teď již pryč od polemiky s námětem Zuzana, věnujme se výhradně pánům z Koa. S "Oblázky" si všichni čtyři hrají jako páni kluci, s "Dobyvatelem Slunce " epochálně rozjímají. Nicméně značná část desky se pohybuje na rozmezí dosti stejnatých rytmů. Koa se nevzdali cinkání ani world bubínků, kterými ovšem Camilo Caller velmi často vyťukává latinské rytmy. Pokud zvolíte režim náhodného přehrávání a chytnete těsně za sebou několik podobných písniček, brzy ztratíte pozornost. Právě proto jsou rytmicky podobné songy rozstrkány do všech koutů desky, čímž tato ztratí nádech kulisy vhodné třeba k popíjení drinku. Zaostříte sluch také díky jazykovým perlám, kterými deska vyloženě hýří - s lehkostí se střídají čeština, slovenština, angličtina, ale také romština, španělština nebo jazyk turecký. I tak se multikulturní zpestření občas stává jednolitým hudebním obrazem. Chybí mi ten dřívější ženský hlas, který dokázal z každé písničky vytvořit zlatý poklad. Při zpěvných "hádkách" s hlasem Mária Bihári, dostával také jeho hlas nový rozměr . Ten se teď kamsi vytrácí, slyšíme-li tento něžný nosový hlas v naprosté většině sedmnácti skladeb. Každý člen kvartetu Koa připsal větším či menším dílem na desku i do celkové tvorby skupiny svůj text, každý si ho i poctivě odzpíval. Střídání mužských barytonů je víc než příhodné, ani tak ale nevyplní dychtivé očekávání kontrastního hlasu opačného pohlaví. Před více než čtyřmi lety opustila kapelu Koa jejich kormidelnice. Druhým samostatným albem se čtyřka muzikantů ještě víc vzdálila původnímu korytu folkové řeky, po kterém se společně plavili. Nepotápí se ani nebloudí, jen za sebou nechávají jiskry originality, která pak pomalu vyhasíná, stejně jako bledne vzpomínka na "staré" Koa. S novou etapou kapelního života oblékli nový kabát, který má místo knoflíků na desce "Dobře nám" elektrickou kytaru, místo límečku usměvavého smajlíka na obalu. Ani tak kabátek dobře nehřeje. Možná by se kapelníci mohli poohlédnout po nějaké upřímné zpěvačce, která by skromně přistoupila k místu, na kterém dřív stávala Navarová. 5/10 Eva Samšuková http://musicserver.cz/clanek/24703/Koa-Dobre-nam/