Recenze na album

Díky bohu už máme módní vlnu „keltství“ za sebou, a jak už tomu – naštěstí – bývá, zůstali jen ti, kteří to s muzikou, vycházející z onoho nejasně definovaného keltského odkazu, myslí skutečně vážně. Česko-francouzská (nebylo by možná korektnější napsat česko-bretaňská?) kapela s názvem, znamenajícím v bretanštině „havran“, citlivě mísí nejen vlivy lidové, tím je míněno především písně vycházející z Bretaně, s decentní rockovou injekcí, aniž by se vychylovala tím či oním směrem. Když už je řeč o rockovém vkladu, omezuje se především na rytmiku, zatímco melodické nástroje jsou více méně „lidové“ – dudy, píšťaly, buzuki... Pikantní je zařazení skotského lidového Shottish, pocházejícího přitom z Bavorska. Nechybí samozřejmě balady, jako třeba L´artilleur o nešťastné lásce nebo pirátská Le Corsaire. Bran nejsou žádní začátečníci, můžeme se jen těšit na další desku,a také na to, kam se kapela po tak vydařeném počinu, jakým An delienn je, vydá.

Zlatý hřeb: 5/4
Zní to jako: skutečně hodně zvláštně, a přece zajímavě

Josef Rauvolf

Body: 6/7