Recenze na album

Václavek vydal album inspirované mýty

Vladimír Václavek (1959) patří k moravským muzikantům, za svou domovskou scénu považuje Brno. Moravská inspirace byla na jeho starších nahrávkách vždy slyšet, v prvopočátcích jeho hudebního snažení ji ještě umocňovala Iva Bittová, se kterou se potkal (společně s Pavlem Fajtem a Josefem Ostřanským) v seskupení Dunaj. Od té doby uteklo více než deset let a Václavek mezitím spolupracoval na několika dalších projektech; k tomu se věnuje tvorbě autorské. V roce 1997 vydal - opět s Ivou Bittovou - jedno z nejlepších alb české alternativní scény Bílé inferno, později s ní zakládá "téměř jazzové" uskupení Čikori. Nyní vydal svoje třetí sólové album. Deska nazvaná Ingwe Václavkovy příznivce překvapí - opustil čistý akustický zvuk a experimentuje s modernějšími formami i technikami. Přesto zůstává věrný své nezaměnitelné hudební poetice, která se prolíná celým albem. Mýty v hudbě Album Ingwe je inspirováno mytologickými příběhy severoamerických indiánů, Eskymáků i starou Čínou (slovo "Ingwe" znamená v jazyce Xhosa z pouště Kalahari "Modrý jeřáb"). Hned v první skladbě zaznívá do klasické Václavkovy kytary recitativ, který se svou rytmičností blíží až rapu. Na albu netypicky přibyla nejen elektrická kytara Petera Bindera, ale také samply Luboše Malinovského. Binderovy kytarové plochy se svou náladou blíží jednomu z nejzajímavějších soundtracků, který shodou okolností se severoamerickými indiány také souvisí; řeč je o hudbě Neila Younga k Jarmuschově filmu Dead Man (Mrtvý muž). Václavkův hudební minimalismus Minimalistické meditativní kompozice Ingwe se Youngovi velmi blíží. Zajímavý ženský hlas Feng-jün Song, čínské zpěvačky žijící v Praze, dodává Václavkově kompozici cosi podmanivého a samozřejmého. Na albu nalézáme přesahy do nonarteficiální hudby, tedy užívání přírodních zvuků, které dotvářejí náladu mytologických motivů. Sám Václavek se ze skladeb vynořuje naprosto samozřejmě se svým přednesem textů Antonína Přidala, Garcíi Lorci a dalších, čímž celou desku jakoby ukotvuje v realitě. Ingwe je album, které stojí za nejedno poslechnutí a v němž se dají při každém dalším poslechu nalézt nové zajímavé a překvapivé momenty.

Richard Klíčník, http://aktualne.centrum.cz/kultura/hudba/clanek.phtml?id=33422