Produkce, aranží i většiny hudebních nástrojů se opět ujal syn Jiří Burian (Republic of Two, Ghostmother), který desku natočil ve svém Home studiu a o zvuk se postaral opět Ondřej Ježek.
Jan Burian o svých šedesátinách nepřestává hledat nové výrazové prostředky a experimentovat. Nebrání se samplům, rozvazbeným kytarám a progresivní elektroniku syna Jiřího přirozeně využívá k co nejsugestivnějšímu sdělení obsahu svých písní.
V textech se tentokrát často vrací k tradiční vázané formě, jeho příběhy jsou někdy brutálně upřímné, jindy absurdní, ale i hravé a něžné.
DVĚ OTÁZKY:
otázka pro Jana Buriana (autor písní, *1952):
Téma textů?
JB: Smysl života v šedesáti, stárnutí, terorismus, syndrom vyhoření, lidská zabedněnost, láska, internet, smrt, tajemství, odpovědnost, osamělost, ostré lokty...
otázka pro Jiřího Buriana (producent alba, *1978):
Taky stárneš?
JB: Ve skládání hudby jsem volil opačný koncept a snažil jsem se hudbu udělat naopak velmi mladou. Nenajdete tady žádný folk, jazz nebo blues...je to čistá elektronika, která se občas míchá s kytarovým zvukem. Bavilo mě používat různé dětské hračky,samply a percusse, táta mi nechal volnou ruku tak jsem hodně experimentoval.

detailní informace