Vladimír Veit zhudebňoval Villonovy verše již od šedesátých let. Českého písničkáře a pařížského prominenta i kriminálníka dělí sice půl tisíciletí, ale Villonův sebeironizující úšklebek i špatně skrývaný smutek a obava z budoucnosti rezonovaly v Čechách v období začínající normalizace s bolestným porozuměním. Středověký Villon promlouvá v písních zakazovaného písničkáře o smrti, popisuje osobní mizérie, líčí lidské osudy v nelítostném soukolí „velkých“ dějin, načrtává karnevalové příběhy boje hladu s přecpanými břichy a glosuje prohry intelektu s mocí. Vladimír Veit směl nahrát svého Villona až po odchodu do exilu a písně nyní vycházejí poprvé oficiálně na CD.

Tracklist:

1. Balada, kterou Villon napsal l. P. 1458 na námět, jejž u svého dvora v Blois určil vévoda Orleánský

2. Nářek někdejší sličné zbrojmistrové

3. Balada pro milou

4. Dvojbalada o bláznovství a lásce

5. Modlitba k panně Marii složená pro Villonovu matku

6. Balada mravokárná

7. Žil jednou… (Velká závěť)

8. Těm velkým pánům… (Velká závěť)

9. Balada o tlusté Margot

10. Balada mravoučná

11. Balada o dámách někdejší doby

12. Balada pro Roberta d'Estouteville, aby ji odevzdal své paní, kterou si vydobyl v turnaji

13. Balada o jazycích klevetníků

14. To mluvím k vám… (Velká závěť)

15. Jen pro peníze milují… (Velká závěť)

16. Já vím… (Velká závěť)

17. L'Epitaphe Villon

18. Balada kajícná

19. Já dobře vím… (Velká závěť)

detailní informace