Recenze na album

Pohoda, vyzařující z obalu CD romského folklóru, může vyvolat otázku Je to stejné i uvnitř? Ten dotaz není od věci, ani víme-li, že manželé Sendreiovi mají v SR vlastnů show na TV Markíza, a Janka že zpievala v newyorkskej Carnegie Hall.


Sendreiovci se umí slušně odvázat, ovšem Gipsy Kings to nejsou. (I těch pět písní Věry Bíle si na CD předělali k obrazu svému). Ale zpívají výborně, možná jen není fér srovnávat je s gipsy pop špičkou. Jsou ovšem živočišní, "ořezávátka" totiž na maďarský Szíget Festival nezvou... a oni tam už hráli.

Z jejich nahrávek je cítit radost, nadšení, elán. Joj, svatba nebo bitka při takové muzice musí být něco dost jiného, než když se na pódiu snaží dva strejci a teta s klávesami. Živá muzika je živá muzika, a tato parta má dokonce tři kytary, k nim dvě baskytary (jedna hostuje), harmoniku, tamburínu, paličky. Čtyři lidi včetně kapelníka Vladimíra Sendreie st. tu zpívají.

Album rodinného dua z Kokavy nad Rimavicou a jejich kapely Kokavakere Lavutára – hrají spolu už dvě pětiletky – má moc energie a moc roztančit. Vezmeme-li to popořadě, až čtvrtá písnička Tindom kalo pochta (Kúpil som čiernu niť) je pomalá, teskná – a hned po ní se zběsilý tanec rozjede nanovo s lidovou Šún tu morena (Počúvaj Cigán). Její text – alespoň pro české gadži – už tak veselý není. "Peknú ženu si vezmem, do Čiech ja pojdem pracovať budem" – o tom je. Ale co, ještě před pár lety snili o anglickém ráji. A jestli se pak zas vrátí domů, jak v písničce slibují...

Slůvka Čivirip, či pá, Éj hop, Šava dap (i v závěrečné Imar avel...), roztáčející nejen romské tanečníky na parketě jako káčy, známe od Gipsy.cz. Velkým "povědomým" hitem desky je E daj nasvali (Moja mama chorá) Anderja Gíňi ml., hudba je tu i pod vlivem latiny (Bílé Džal páni/ Tečie voda). Baví mě harmonika Stanislava Bartoše, ať doprovází zklidněnou Janku Sendrei (Tindom...), či nenechá posluchače vydechnout (Brišindel/Prší). Výborný je vokální úvod strhující Zmesi čardášov, text-nářek Janky Kamava (Ľúbim Ťa) je jak z časů před sto lety. On miluje ji, ona jeho, on je ale chudý a tak ji rodiče dají jinému. Další z písniček, jejichž hudbu i text napsala Věra Bílá.

Mladí Romové – jen odrostou folklorním kroužkům – vsadí často na hip hop. Střední generace shání Lionela Richieho, ti nejstarší nedají dopustit na tradiční hudbu svého etnika. Kdo tedy bude poslouchat Sendreiovce? No kdo – gadžové! Zuzana Navarová a Kale s Věrou Bílou nás na tu muziku naučili. Gulo čar přidali funky a převzali štafetu, Gipsy.cz ve správný čas využili boomu hip hopu a vychovávají mládež dál. No a Sendreiovci nabízejí slušný odvaz.

Kdysi si manažer Taraf de Haiduks stěžoval, jak těžké je ukočírovat (rumunskou) romskou kapelu. Že si ti muzikanti dělají co chtějí, stále s nimi začíná od začátku. A vlastně ani nemusíme za hranice – Kale by mohli o Věře Bílé vyprávět. O to je větší zázrak, natočí-li kapela Romů pěknou desku. A album Sendreiovci & Kokavakere Lavutára ten případ je.

65 %

http://www.freemusic.cz/clanky/5952-sendreiovci-a-kokavakere-lavutara.html