Recenze na album

Po čtyřleté odmlce vydávají -123min. nové album se snovým názvem Dream. Odchod bubeníka Martina Vajgla rozhodně neznamenal zkázu kapely. Obdivuhodný soulad všech hráčů je přítomen i v nové sestavě Minut, navíc jsou hravější než kdykoliv předtím.


-123 min. jsou dlouholetou značkou kvalitní hudby, instrumentální perfekce a koncertních vystoupení prostoupených improvizací třech skvělých muzikantů, jež berou studiovou nahrávku jako pouhý polotovar. Vydání nového tvůrčího materiálu předcházely ovšem určité komplikace. Nová deska byla de facto připravena už v roce 2008, ale po odchodu bubeníka Martina Vajgla, nahrazeného Milošem Dvořáčkem, se z ní značná část vymazala a v čerstvě se sžívající sestavě se začínalo nanovo. Snaha prezentovat se zvukem, za kterým stojí všichni členové skupiny, se rozhodně vyplatila. Tradiční multižánrová směs Minut, zahrnující rock, jazz, soul, blues, funky a etno, v nové podobě straní zejména jazzové hravosti, naopak ubylo rockové přímočarosti, charakteristické pro Vajglovu hru.

Zvuk je tak dovádivější a zásadní roli v tom hraje také Dvořáčkova rytmika. V úvodní Subterranean Wonderground posluchače naladí pro Minuty ne zrovna tradiční dechy a klávesy. Větší pestrost je podtržena flétnou v následující Sea or Sure, která je ztělesněním uvolněné pohody. Self-implosion je naproti tomu největší vypalovačkou desky, rozjíždí se pomalu v rytmu reggae rozhoupanou kvákavou kytarou, ale v půlce se přehoupne na samply bohatý úderný track.

Dělícím bodem desky je Sol, skladba, jež je jakousi elektrifikovanou variantou písní, s kterými vystupuje frontman skupiny sólově. Hlavní roli tak hraje samozřejmě Bínova kytara, zpěv a směs orientálních vlivů. Tato uhrančivá kombinace je jen se španělkou velmi silná, když se ale omamně protahované slabiky opírají do Janáčkovy brumlající basové linky a píseň může gradovat za použití prověřených rockových prostředků, dostává píseň plastičtější rozměr.

Druhá půlka alba je pak blíže léta zaběhlému zvuku Minut, přičemž poslední z devíti skladeb je Love and Sugar – na funkovém riffu přecházejícím v explozivní sóla vystavěný kousek, který je už nějaký ten pátek součástí koncertních vystoupení. -123 min. přežili ve zdraví personální změny a dokázali vytvořit další výtečnou deskou. Ta v sobě znatelně odráží Bínovy sólové aktivity, a je tak plná syrových emocí. Společný vklad všech členů kapely nicméně napomáhá tomu, že hravá forma jejich podání neomrzí ani po mnoha posleších.

85 %

Petr Michl

http://www.freemusic.cz/clanky/6956-min-dream.html