Recenze na album

Balkánem šmrnclé dechno odvál čas, Jarda Svoboda zatoužil po domově, dupnul pro změnu do měchů harmonia a Traband se opět rozjel. S polovičním počtem cestujících, s lehčím motorem a hlavně s českou SPZ.

Domov tu prosvítá odevšad, ať je to prostou slovanskou melodikou, odkazy na tuzemskou poezii (Adam a Luna), či jakousi přirozenou lidovostí s křesťanským nádechem.

Novinkou je odraz hip-hopu v muzice Trabandu a opět to není křeč, nýbrž zcela přirozený výrazový prostředek, který – světe div se – k harmoniu a Svobodovu neafektovanému zpěvu pozoruhodně pasuje. Jako brusinky ke svíčkové. Protest-song Žil tichý muž dokonce v jistém smyslu připomene Gipsyho fúze.

Gipsy ovšem nemá na Svobodovy texty, na ně tady totiž nemá skoro nikdo. V každém verši je o trochu víc, než napoprvé slyšíte, všechno má svůj (dvoj)smysl. „Čtu si nohama tuhle zem, její mapu ,“ deklamuje pan Traband v intimně rodinné Jdu krajinou s naléhavým vokálem všestranné Jany Modráčkové. A člověka napadne, že tahle nepatetická deska je nádherným protipólem halasného vlastenčení rytíře z Vyšehradu.

Zavřete oči a poslouchejte.

Ondřej Fencl

6/7