Recenze na album

Album Tytyty není jen záznamem povedeného koncertu. Důležitá je energie samotná a celkový posun prakticky všech skladeb k větší ráznosti, syrovosti, dravosti. Fanoušci si také mohou celkem jednoduše zkompletovat diskografii Syčáků včetně rarit – buď nevydaných, nebo vydaných mimo řadová alba.

Ty Syčáci prý původně vůbec neměli v plánu natáčet a vydávat koncertní album. Jenže tradiční vánoční koncert Petra Váši a jeho kapely v klubu Stará Pekárna se tak povedl – a navíc se podařily i fotografie Richarda Procházky z vystoupení –, že by byla škoda ukrývat záznam v šuplíku. A tak osm let po bilančním albu Bum bum bum (To nejlepší a bicí) vydává skupina další retrospektivní pohled na svou tvorbu. Zmíněnou kompilaci z roku 2007 Syčáci natočili po dvou řadových albech a dvou rozmáchlých operách, přičemž všechny písně zaznamenali ve studiu znovu v rozšířené sestavě s bubeníkem Alešem Pilgrem. Od té doby kapela vydala dvě nová alba – Krása a Eldorado – a právě na ně se na koncertní desce zaměřuje především. Kromě toho se na playlistu objevilo několik málo zásadních hitů z dřívějších alb – Věšák, Velký trh, nepřekonané Hadí nohy a v neposlední řadě také vzpomínka na Vášovu starší kapelu Ošklid, legendární Lokomotivám se motají kola.

Album Tytyty však není jen záznamem povedeného koncertu. Skupina využila této komunikace se svými příznivci a jako bonus jim nadělila čtyři další skladby. Dva takzvané outtakes z alba Bum bum bum (tedy „co se nevešlo“) a dvě písně, které vyšly na tematických kompilacích Zpívající břidlice (Underground Music) a Mňága a Žďorp – Dáreček (Dutý ale free). Fanoušci, zřejmě za to, že jsou – slovy kapely – „tak zajímaví“, si tak mohou celkem jednoduše zkompletovat diskografii Syčáků včetně těchto rarit.

Kvůli bonusům – a třeba i kvůli Lokomotivám, které Syčáci dosud na CD nezaznamenali – má album Tytyty smysl. Ale za pozornost stojí i koncertní verze písní, které fanoušci kapely důvěrně znají ze studiových záznamů. Důvody jsou minimálně dva. Prvním z nich je dramaturgie alba, díky níž si může posluchač nenásilně porovnat dva poslední dlouhohrající projekty skupiny, rockovou desku Krása s českými texty a žánrově hůře definovatelné Eldorado se slovy v „translatině“ („translatina je poetické esperanto, které si neklade nárok na stoprocentní srozumitelnost, ale na poetickou komunikaci mezi národy,“ říká Petr Váša). Jakkoli na koncertech dochází ke konvergenci, stylovému přiblížení písní z obou alb, hity z Eldorada jako Tomato nebo Chrono numero tvoří i ve svých rockovějších verzích autonomní hudební svět, odlišný od konvenčnějších písní z Krásy. Jinými slovy – energie, která sálá z písně Večer pro mě, se kvalitativně (nikoli kvantitativně) od energie skladeb Laguna nebo Orcano. Tuto dvojkolejnost současného syčáckého repertoáru přitom vnímám jednoznačně pozitivně. Zatímco studiová alba mohou být pestrá mimo jiné díky účasti hosté (na Eldoradu např. Jana Šteflíčková), koncertní nahrávka nabízí různé barvy právě díky různosti materiálu a díky celkové dramaturgii.

Druhý důvod, proč má koncertní album smysl, je energie samotná a celkový posun prakticky všech skladeb k větší ráznosti, syrovosti, dravosti. Dotklo se to nejen rockových písní z Krásy, ale například i původně akustického hitu Věšák. Změny podobným směrem se mimochodem dočkaly i Lokomotivy, ve kterých původní voice band obohatily rockové riffy v mezihře. Přitom je zajímavé, že rockový koncertní program ve Staré Pekárně Ty Syčáci nahráli v původním trojčlenném obsazení, které si původně říkalo „akustický bigbít“ – tedy Petr Váša (hlas, zvuky těla), Petr Zavadil (kytara, bubny) a Tomáš Fröhlich (baskytara). Bubeníka Aleše Pilgra, který sestavu posílil na kompilaci Bum Bum Bum nebo na albu Krása, tentokrát uslyšíte pouze v bonusových skladbách.

Ty Syčáci jsou kapela, která pracuje především s promyšlenými koncepty, ať už jsou to opery SSSS a Lišák je lišák nebo album Eldorado. Záznam jednoho řadového koncertu by tak měl být přímo negací dosavadních snah Petra Váši a spol. Ve skutečnosti však album jako celek – včetně nesourodých bonusů – zní až překvapivě kompaktně. Ve spojení s pěkným bookletem, který vedle fotografií obsahuje i texty všech písní, pak tvoří reprezentativní dárek pro fanoušky skupiny i pro ty, kteří se s Petrem Vášou a jeho poetikou teprve začínají seznamovat.

Ty Syčáci – Tytyty živě…; Indies Happy Trails 2015, 21 písní, celkový čas 74:45

Boris Klepal