Diskografie umělce

Gulo čar

Málokdy se podaří, aby kapela přicházející na hudební trh s debutovým nosičem překvapila něčím víc než jen solidním muzikantským (sou)cítěním a několika příjemnými vlastními hudebními nápady. První album brněnské skupiny Gulo čar nazvané Pačas (Věříme) toho nabízelo nepoměrně víc: srovnaný instrumentální výraz, vyzrálý vokální projev a především tvůrčí potenciál odpovídající mnohem pokročilejšímu ansámblu. Jejich produkce je současná, přesto hudební módě nepoplatná muzika vyrůstající z kořenů cikánského rodinného muzicírování, z něhož si ponechala dravost, spontánnost a specifické harmonické i melodické cítění, ale vyšla z něj se vstřícností vůči řadě hudebních směrů a přetavila rozmanité » zobrazit více

hudební podněty do osobité fúze blízké rytmickému funky stylu s výraznými moderně rockovými prvky. Jakákoli křečovitá snaha o přísné žánrové začlenění jejich hudby se ovšem nevyhne určitému omezení a zkreslení – je lépe udělat si vlastní dojem.
Ansámbl tvoří sedm romských hudebníků a dvoučlenná „bílá“ dechová sekce, z nichž autorská dvojice kapely, Pavel Dirda a Ladislav Drupi Richter, spoluvytvářela už v osmdesátých letech legendární rockovou formaci Futurum. Zpěvačka Irena Horváthová, oba hráči na dechové nástroje a výše jmenovaná dvojice v současnosti působili v další pozoruhodné brněnské kapele Synergy, bratři Dirdové doprovázeli zpěvačku Idu Kelarovou se skupinou Romano Rat. Zralí muzikanti tak měli už na svém prvním společném albu šanci zúročit nemalé hráčské i pěvecké zkušenosti a připojit k nim úspěšný pokus o vlastní, nepřevzaté, původní hudební vyjádření.
obsazení:

Pavel Dirda - keyboards Fender Rhodes, lead vocal · Ladislav Richter - guitars, lead vocal · Vladimír Dirda - bassguitar · Ladislav Horvath - keyboards, lead vocal · Libor Dirda - drums · Jiří Giňa - percussion · Irena Horvathova - lead vocal · Jiří Majzlík - trompet · Radim Hanousek – sax.

Gulo čar mají na první pohled hodně daleko k dřevním rodinným kapelám cikánských lidových muzikantů jako jsou třeba souputníci na Slovensku žijícího nestora primášů Júliusa Šuka Bartoša), ale tento dojem je jenom zdánlivý. Gulo Čar jsou totiž zajímaví především schopností živelného hraní, postaveného na tradici letitého "rodinného muzicírování. Jejich hudba je nezaměnitelně melodická a i díky charakteristickým vícehlasům "pravověrně cikánská". Na rozdíl od svých "folklorních" romských souputníků posouvají ale Gulo Čar svůj výraz směrem k mantinelům euroamerické pop kultury.
Na stěně jejich brněnské zkušebny visí vedle krucifixu plakáty černých amerických hudebníků Stevie Wondera a Prince. Jak už bylo řečeno: v případě Gulo Čar jde především o osobité převyprávění základních rytmických formulí soulu a funku.