Krásné nové stroje

a Jaroslav Kosina (tp). Ač toto nástrojové obsazení dávalo předpoklad k tomu, aby se KNS stali novodobým jazz-rockovým tělesem, návštěvník, který zavítal v té době na jejich koncert, byl překvapen živou až živelnou smrští jakési fúze nové vlny, funku a jazzu, podpořenou navíc strhujícími výkony jednotlivých hráčů.

U kapely byla vždy důležitá i vizuální stránka vystoupení - nalíčení hudebníci se při hraní divoce pohybovali přičemž největší pozornost na sebe strhávali „šílený" tanečník Martin Choura a samozřejmě frontman Stanislav Diviš.

Autory většiny skladeb byli Diviš a Nebřenský, přičemž zcela zvláštní kapitolu u nich tvořily texty, plné krátkých refrénových sloganů, většinou složených ze zvukomalebných „vymyšlených“ slovíček. K tomu dodává výtvarník S. Diviš: „U komisí jsme měli velký problémy s tím, proč místo vět, veršů, používáme nic neříkající slogany jako třeba ´duci buci´, jenže v tom je ten fór, ta napěchovaná absurdita slova. V našem podání, kde rovnoměrně působí hudební a vizuální složka, by byl jakýkoli vysvětlující text zavádějící a ztrácel by smysl. Tady se musí pracovat s náznakem.“

Skupina nejvíc vystupovala v domovských klubech Na Chmelnici a Opatově, ale účastnila se kupříkladu i přehlídky rockových kapel v Ostrově nad Ohří. KNS se objevili samozřejmě i ve filmu „Hudba 85“. V tom čase ve studiu Martina Kratochvíla natočili i svoje první šestiskladbové demo s kterým ale nebyli příliš spokojeni, nahrávka byla podle Diviše příliš "chladná a suchá". Byl to úplný kontrast oproti živelným vystoupením formace, na nichž publikum jásalo a smálo se při skladbách "Návštěva", "Duci buci", "Cíchy" nebo "Palmovka".

Někdy v roce 1986 odešli Nebřenský s Venkrbcem založit skupinu Vltava a Choura se začal více věnovat svému vlastnímu projektu - happeningovému souboru Ženy. V prosinci téhož roku vznikla první kvalitnější studiová nahrávka ve studiu Jiřího Hradce, díky níž se soubor octl na kazetové kompilaci nových českých kapel "Four Tops", na které jsou ještě Garáž, Dybbuk a Laura a její tygři. O rok později se KNS objevily v sestavě Stanislav Diviš (voc), Zdeněk Klen (bg), Ivan Pavlů (ds), Filip Hořánek (g), Roman Kopřivník (ks), Jaroslav Kosina (tp), Jiří KOsina (sax), Jan Štolba (sax), Petr Háj (fl) na svém prvním oficiálním nosiči; Panton se uvolil vydat souboru épéčko, na němž se objevilo pět skladeb právě ze studiové nahrávky natočené u Hradce. V té době už ale kapela prakticky neexistovala - začaly vznikat první aktivity výtvarného sdružení Tvrdohlaví, jehož byl Diviš členem, takže se KNS téměř na čtyři roky odmlčely.

Na počátku devadesátých let se začalo bossovi po hudbě opět stýskat a tak byl ansámbl obnoven.

KNS se staly inspirátory pro mnoho dalších souborů a jejich styl je stále nezaměnitelný. Toto nové CD by mělo potěšit jejich věrné publikum a skalní fanoušky a bude příjemnou satisfakcí, když osloví nové posluchače. Krásné nové stroje byly založeny v Kutné Hoře v roce 1982 a první oficiální koncert se konal v Kojicích 1. března 1983.

V 80. letech patřili k alternativní špičce české rockové scény. Vydali nezávislou audiokazetu "For top" s Garáží, Laurou a jejími tygry a Dybukem v roce 1987, u Pantonu EP "KNS" v roce 1988, u Zóny a Bontonu CD "Může hořící sojka zapálit les?" v roce 1995, na vlastním labelu Siesta CD "Uzenkárna" a CD "Přísně tajné" v roce 2002.