Donedávna se tento region (společně s Horňáckem, Podlužím a Hanáckým Slováckem) označoval jako Moravské Slovensko; za posledních sto
let se vžilo pojmenování Moravské Slovácko pro celou jihovýchodní Moravu a Dolňácko pro územní celek složený z údolí podél dolního
toku řeky Moravy od Napajedel (kde sousedí s Valašskem) směrem na jih až k Hodonínu a dál přes Lanžhot až po soutok Dyje
s Moravou (tzv. Dyjský trojúhelník, kde se dotýká i hranice Moravy, Dolního Rakouska a Slovenska) a přilehlé podhůří Chřibů, přes
Kyjov až k Hustopečím. Chřiby, resp. Jejich část Buchlovské hory, oddělují oblast od severu, východní hranice je vymezena obloukem
Bílých Karpat s dominantními vrcholy Javořinou a Lopeníkem. Patří k nejdéle osídleným územím českého státu – zde se rozkládala
Velkomoravská říše, sem směřovala cyrilometodějská mise, tudy procházela Jantarová stezka.
Dnes už vžité označení Dolňácko bylo vytvořeno až v první čtvrtině 20. století, patrně jako protipól Bartošova vymezení Horňácka (v
písňové sbírce Národní písně moravské v nově nasbírané, 1889) jako specifického písňového regionu. Trvalo další desetiletí, než
Moravští Slováci přijali toto označení svého regionu Dolňácko – vlastně až v období mezi světovými válkami. Vymezení oblasti je
poměrně neurčité a proměnlivé (kupříkladu některé prameny označují Strážnicko a Kyjovsko jako samostatné regiony). Obvyklé je
rámcové dělení na (od severu k jihu) Napajedelsko, Uherskobrodsko (s oddělenými subregiony Strání a Kopanice), Uherskohradišťsko (s
vyhraněnými subregiony Uherskoostrožsko, Veselsko, Moravskopísecko a Bzenecko), dále Strážnicko a Kyjovsko. Jednotlivé subregiony se
prostupují, navzájem (i hudebně) prolínají a ovlivňují (s výjimkou spíše k přeshraničnímu Slovensku tíhnoucích Kopanic a do
Strážnicka, Hradišťska a Brodska vetknutého, přesto velice svébytného Horňácka).
Geneze dolňácké lidové hudby je podobná té na Horňácku, její kontinuita se poněkud liší: i zde byla základem gajdošská muzika – ne
ovšem osamělý zpěvák doprovázející se na svůj nástroj, nýbrž gajdošská dvojka: housle a gajdy (dudy). Zpívali střídavě, mnohem
později ve dvojhlase – hudec (houslista) hrál melodickou linku, gajdoš ji zdobil tzv. ciframi. I na Dolňácko postupně pronikal přes
uherskou (slovenskou) hranici cimbál a klarinet. I tu vznikaly hudecké i cimbálové kapely, výjimkou nebyl ani štrajch (kapela tvořená
smyčci společně s tzv. plechy, tedy dechovými nástroji – např. skláři ve Strání). Na přelomu 19. a 20. století se na Dolňácku (s
výjimkou některých oddělených oblastí) vytrácelo dodržování zvykoslovných obyčejů; útlum zaznamenala i s tím spojená lidová
hudebnost. K oživení došlo ve 30. letech minulého století (prostřednictvím tzv. Slováckých krúžků) a pak po druhé světové válce:
nastalo hromadné zakládání národopisných souborů, pozdější základny státem protežovaného folklorismu. Naštěstí se na řadě míst
podařilo navázat na historické tradice, rekonstruovat místní písně a tance na podkladě písňových sbírek (na Moravě se, především
zásluhou osvícených kněží a kantorů, lidové písně zapisovaly od počátku 19.století – viz Guberniální sbírka písní a instrumentální
hudby z Moravy a Slezska z roku 1819) nebo za pomoci výjimečných lidových zpěváků-pamětníků (např. strážnická Marie-Maryška
Procházková, 1886-1986 nebo straňanská Alžběta Končitíková, 1913-1999).
K nejrespektovanějším (i nejvýznamnějším) osobnostem poválečného folklorismu se právem řadí trojice „primášských legend“, jak bývají
označováni tři slováčtí primáši, skvělí muzikanti a nadšení sběratelé lidových melodií: Jiří (Jura) Petrů (1922-1984), zakladatel
Cimbálové muziky Jury Petrů z Kyjova, Vítězslav (Slávek) Volavý (1922-1983), iniciátor zrodu Strážnické cimbálové muziky Slávka
Volavého, a konečně Jaroslav Staněk (1922-1978), primáš a spolu s cimbalistou Jaroslavem Čechem vůdčí osobnost Hradišťanu.
Na našem v pořadí druhém CD zpracováváme první část rozlehlého a na lidové písně bohatého regionu Dolňácka, totiž Uherskobrodsko
(spolu se specifickými mikroregiony Strání a Kopanice) a Uherskohradišťsko s přilehlým Veselskem.
Uherskobrodsko (dříve označované též jako Záhoří) přiléhá na severu k Valašsku a Luhačovskému Zálesí, na západě k Uheskohradišťsku;
charakter muziky je slovácky zpěvný; z hudebního hlediska jsou významné města Uherský Brod, Vlčnov a Nivnice, dále obce Bánov,
Komňa, Suchá Loz a další. Specifickou podoblastí je Strání s obcemi Strání, Březová a Korytná. Na východním úbočí Bílých Karpat jsou
lokalizovány (Moravské) Kopanice, jazykově i v melodice a rytmice místních lidových písní výrazně modifikované blízkostí Slovenských
Kopanic; tvoří je obce Starý Hrozenkov, Vápenice, Žitková, Vyškovac a Lopeník. Typickým tancem pro celé Uherskobrodsko je sedlácká,
která se liší podle jednotlivých subregionů: v Uherském Brodě se hraje a tančí brodská sedlcká, v Korytné korytňanský, v Bystřici pod
Lopeníkem našská, ve Strání straňanská sedlácká; na Kopanicích je slovenský vliv patrný v četnosti čardášů, ve Strání se dochovaly a
zpívají četné balady i mnohohlasé a-capellové trávnice. Na celém Uherskobrodsku je udržovaná silná tradice fašankových (masopustních)
obchůzek majících charakter lidové slavnosti, veselice; přímo ve Strání se podařilo rekonstruovat a dodnes udržet podobu obřadního
obchůzkového tance Pod šable, který se v rámci obchůzky tančí i v jiných obcích.
Uherskohradišťsko (a přilehlé Veselsko) sousedí kromě Brodska s Horňáckem, což připomíná jednak obliba táhlic a četnost balad v
místních písňových sběrech i v repertoáru tamějších muzik. Typickým párovým tancem je rovněž obdoba horňácké sedlácké – (hradišťská)
sedlcká; podobně jako na Horňácku se jednotlivé nápěvy sedlckých řadí do písňových sad. Výraznými zdroji písní jsou místní části
Uherského Hradiště a jeho bezprostřední okolí – kupř. Derfle (dnes Sady), Staré Město u Uherského Hradiště, Uherský Ostroh, Blatnice
a Bílovice; dalším cenným zdrojem jsou obce Pomoraví - Babice, Spytihněv, Kudlovice, Huštěnovice, Jalubí, a oblast mezi Buchlovicemi
a Moravským Pískem – mj. Vážany, Nedakonice a Polešovice.
Jedná se o distribuční titul | |
Dopor. cena: | 249 Kč |
Sleva: | 10 % |
Naše cena: | 224 Kč |
Label | Indies Scope |
Datum vydání | 27. 10. 2011 |
Kat. číslo | MAM487-2 |
Doporučená cena: 350 Kč
Naše cena: 350 Kč
více informací
Doporučená cena: 99 Kč
Naše cena: 99 Kč
více informací
Doporučená cena: 300 Kč
Naše cena: 270 Kč
více informací
Doporučená cena: 249 Kč
Naše cena: 224 Kč
více informací
Doporučená cena: 249 Kč
Naše cena: 224 Kč
více informací
Doporučená cena: 300 Kč
Naše cena: 300 Kč
více informací
Doporučená cena: 369 Kč
Naše cena: 369 Kč
více informací
Doporučená cena: 299 Kč
Naše cena: 254 Kč
více informací
Doporučená cena: 250 Kč
Naše cena: 238 Kč
více informací
Doporučená cena: 299 Kč
Naše cena: 269 Kč
více informací
Doporučená cena: 249 Kč
Naše cena: 212 Kč
více informací
Doporučená cena: 199 Kč
Naše cena: 169 Kč
více informací
Doporučená cena: 249 Kč
Naše cena: 224 Kč
více informací
Doporučená cena: 350 Kč
Naše cena: 315 Kč
více informací
Doporučená cena: 249 Kč
Naše cena: 224 Kč
více informací
Doporučená cena: 199 Kč
Naše cena: 179 Kč
více informací
Doporučená cena: 249 Kč
Naše cena: 212 Kč
více informací
Doporučená cena: 149 Kč
Naše cena: 127 Kč
více informací
Doporučená cena: 199 Kč
Naše cena: 179 Kč
více informací
Doporučená cena: 299 Kč
Naše cena: 269 Kč
více informací
Doporučená cena: 199 Kč
Naše cena: 179 Kč
více informací
Doporučená cena: 199 Kč
Naše cena: 179 Kč
více informací
Doporučená cena: 249 Kč
Naše cena: 224 Kč
více informací
Doporučená cena: 199 Kč
Naše cena: 179 Kč
více informací
Doporučená cena: 299 Kč
Naše cena: 99 Kč
více informací
Various Artists
O dřevě / About Wood
99 Kč
Various Artists
Vysočina
99 Kč
Various Artists
Vokály, hlasy, zpívání/Vocals, voices, singing
99 Kč
Jiří Pavlica a Hradišťan
Hrajeme si u maminky
269 Kč
Hradišťan a Jiří Pavlica
Studánko rubínko
269 Kč
Karolína Kamberská
Říkadla a křikadla
179 Kč
Pískomil se vrací!
Buďte první, komu se to líbí
278 Kč
Petr Štěpánek
České pohádky K.J. Erbena
199 Kč
Josef Somr
Veselé mašinky
199 Kč
Josef Somr
Veselé mašinky 2
199 Kč
CM Soláň
Dobře je s muzigú
212 Kč
CM Danaj
Písňovou zahradou
212 Kč
Musica Folklorica
Počúvajte, co vám pravím
269 Kč
Cimbal Classic Městské divadlo v Brně
Betlém
242 Kč
Luboš Holý a Musica Folklorica
Rabudeň, rabudeň
269 Kč
Cimbal Classic
Vánoce v Rožnově
224 Kč
Cimbálová muzika Stanislava Gabriela
Neseme Vám tú novinu
224 Kč
Miloš Urban
Praga Piccola
269 Kč
Eduard Fiker
Série C-L
314 Kč
Josef Prokeš
Platím utopence,kafe a rum
212 Kč
Arthur Conan Doyle
Sherlock Holmes: Tři Garridebové / Umírající detektiv
207 Kč
Arthur Conan Doyle
Sherlock Holmes: Barvíř na penzi / Podnájemnice v závoji
207 Kč
Viola Fischerová
Jak Kuba vyzrál na Papejše
207 Kč
Jiří Boudník
Věže - Příběh 11. září
315 Kč